Pardubice, 4. 10. 2013 - Každý z nás v souvislosti s bioodpady již určitě slyšel pojem „bioplynová stanice". Úkolem tohoto ekologického zařízení je rozklad bioodpadu za vzniku bioplynu, který se využívá k výrobě tepla a elektřiny a může sloužit jako náhrada zemního plynu.

„V současnosti funguje v Pardubickém kraji hned několik bioplynových stanic - v Jevíčku, Letohradě, Litomyšli, Moravské Třebové, Nových Lhoticích, Ostřetíně, Svitavách, Vidlaté Seči a Vysokém Mýtě," říká Václav Kroutil, radní Pardubického kraje zodpovědný za životní prostředí, zemědělství a venkov.

Ke vzniku bioplynu dochází při rozkladu organické hmoty (např. biomasy, zvířecích výkalů, splašků, organického domácího a průmyslového odpadu) bez přístupu kyslíku díky působení kvasinek, bakterií a hub. Tento proces je ve volné přírodě běžný například v rašeliništích nebo v trávicím ústrojí přežvýkavců.

Bioplynová stanice se skládá z několika technologických celků. V tzv. příjmové části dochází ke zpracování vstupních surovin a případné hygienizaci před vstupem do fermentoru. Druhou částí je právě fermentor či reaktor, který si můžeme představit jako velkou nádrž, kde se rozmělněná hmota promíchává a zahřívá (na cca 42°C). Tento proces probíhá bez přístupu světla a kyslíku. Zde následně dochází k tzv. vyhnívání. Uvolněný bioplyn je shromaždován v horní části fermentoru, která může současně sloužit jako plynojem. Třetí část je kongenerační jednotka - v případě, že má bioplyn sloužit k výrobě elektrické energie, je po předchozím vyčistění spalován v kogenerační jednotce (spalovací motor s elektrickým generátorem přizpůsobený ke spalování bioplynu), která vyrábí elektřinu a teplo. Vzniklé teplo z chlazení lze použít k vytápění obytných domů, pro sušírny zemědělských produktů, skleníků apod. Zbylým produktem, který vzniká při výrobě bioplynu, je ekologicky nezávadná kapalná látka (tzv. digestát), která se úspěšně používá v zemědělství jako vysoce kvalitní hnojivo (obdoba kompostu).

Podle vstupních surovin, které je možné na výrobu tepla a elektřiny zužitkovat, se bioplynové stanice dělí na několik typů. Zemědělské bioplynové stanice zpracovávají především kejdu hospodářských zvířat společně s produkty rostlinné výroby, případně cíleně pěstovaných plodin jako kukuřice (řezaná, siláž), řepka, řezanka apod. Komunální bioplynové stanice zpracovávají komunální bioodpady, kaly z čistíren odpadních vod, zbytky jídel a olejů z gastronomických výroben, prošlých potravin, komunální zeleně apod. Průmyslové bioplynové stanice slouží pro ekologické zpracování a zneškodnění odpadů III. kategorie jako jsou odpady z jatek a živočišné výroby, organické odpady z potravinářského průmyslu apod.

Závěrem můžeme podotknout, že energie získaná spalováním bioplynu pochází z obnovitelného zdroje, čímž se snižuje naše závislost na omezeném množství dostupných fosilních paliv. Díky bioplynovým stanicím může být účelně zužitkováno velké množství odpadu, které by jinak končilo bez užitku.

Nezapomeňte, „REDUCE, REUSE, RECYCLE" není jenom heslo!